• V lese.. aneb prokletí pokračuje....

Po obědovém spánku jsem se snažila, abychom vypadli z baráku co nejdřív, aby nás někde nestihla bouřka. Manžel nás hodil na kraj lesa a jel zpět do práce. My sbíraly houby, Terezka nadšená, dokonce jsme opravdu nacházely - převážně tedy babky a pak i nějakého toho suchohříbka... no a během 15 min začlo hřmět.. Během dalších 10 min se začne zvedat vítr, nebe prosvítajíc mezi stromy už je tmavěmodré a hřmí už tedy docela dost, volám manželovi ať pro nás zajede zpět. No nezněl zrovna přesvědčivě, že vyráží hned. Naštěstí tak učinil. Ve měste totiž ani mráček a jen nad tím lesem prostě tma.. Přijel opravdu za pět 12, kdy skutečně začalo nemálo pršet.. Přijedem do města, tam sice už také hřmělo, ale přišlo to až za několik hodin... Máme prostě smůlu...

Nicméně jsme něco málo nasbíraly, ověřila jsem si, že "rostou" (no jak by né, když prší, pak je dusno, vlhko.. ideál pro ně), také to, že Terezku fakt baví hledat a také, že fotky v lese na zrcadlu jsou úplně o něčem jiném než na EVF, kdy jsem měla většinu mázlou či v "šumu" :)
Takže výlet stál za to, leč mohl být delší než 45 min :(





Terky nadšení z "ulovené" houbičky (no fakt ji našla sama, já ji přešla :D)


"Ta červená se maminko nepapá!"


"Maminko, šišíš? Boužka! Bude plšet!"